Pedagogická diagnostika

Další téma, o které jste si psali, je hodně klíčové. Také je mu v dokumentu věnována značná pozornost, sem vybíráme jen to klíčové. 

Důležitou oblastí autoevaluace je vyhodnocování výsledků vzdělávání, které spočívá v míře dosahování očekávaných výsledků učení ve vzdělávacích oblastech a klíčových kompetencích. Učitel je vyhodnocuje průběžně a systematicky prostřednictvím metod a nástrojů pedagogického diagnostikování s cílem podpořit každé dítě v jeho učení.

Informace získané o dítěti dokladují učitelé v diagnostickém portfoliu. Do jeho tvorby zapojují dítě, případně i zákonné zástupce. Nasbírané informace jsou zpětnou vazbou o pokrocích ve vývoji a učení dítěte pro všechny tři strany: učitele, dítě i zákonné zástupce.

RVP PV zdůrazňuje význam diagnostiky. Bez ní není možné dobře učit. A diagnostika znamená poznávání dítěte, ne testování 2x ročně. Průběžné poznávání, které se zaměřuje zejména na hru a spontánní činnosti dítěte, jeho chování, zájmy a aktuální potřeby. Hlavním nástrojem je portfolio, které učitel tvoří společně s dítětem (!) a které má několik funkcí (ale o tom jsme psali ve starším příspěvku). V portfoliu jsou shromažďovány nejrůznější materiály, které dokladují učení dítěte. Základem jsou spontánní produkty a věci, které vzejdou z běžných činností. Není to tedy tak, že si v září vytiskneme pracovní listy a dítě je postupně vyplní. Na tom by nebyl vidět jeho vývoj. Portfolio není další úkol pro dítě. Takže i když se dají koupit vzory portfolia, odolejte. Tudy cesta nevede. Zakládáme prostě výběr z toho, co tak přirozeně vzniká. Každé dítě tam tedy bude mít něco jiného...

Diagnostika je věcí všech pedagogů ve třídě, musí tady být úzká spolupráce. A také do toho jsou zváni rodiče, minimálně jako ti, kdo by měli být s oporou o portfolio informováni, jak se dítěti daří.
Diagnostika není o množství papírů, ale o provázanosti - s dětmi dělám to, co ony teď právě potřebují a chtějí, co odpovídá jejich založení a zájmu, co vychází z jejich znalosti a zkušeností.